V Českých Bu(ráko)dějovicích by chtěl žít každý

V Českých Budějovicích by chtěl žít každý. Tak tuhle větu jsem vždycky slyšel od kolegů v práci, především v Praze. Ano, podle Járy Cimrmana to tak je, ale ve skutečnosti situace tak růžová není. Abych uvedl věci na pravou míru. I já jsem se tu mezi řepákama narodil a do svých 26 let žil, pak jsem se přesunul na druhu, severnější, část ČR a to konkrétně do Prahy, kde jsem si v prvních pár měsících připadal jako v jiném světě. Lidi se tam na ulici usmívali, měli sice na spěch, protože v Prahééé se přece jen maká a žít se tam přece nedá, ne?! Vůbec divný bylo když jsem tam jako řepák stál a hledal kudy kam jet MHD a přišel za mnou tamní občan a zeptal se mě, zdali nepotřebuji pomoc. No, to jsem se málem po….. oni si tady pomáhají, když vidí někoho, kdo tápe? Z toho žiji do dnes, protože u nás v Českých Bu(ráko)dějovicích je problém i pozdravit, když někam přijdu.

Abych uvedl konkrétní příklad, tak Vám doporučuji si zajít třeba do sauny, nebo páry na plovárně. Když budete mít štěstí a plovárna bude zrovna otevřena a zaparkujete, vejděte do sauny/páry a pozdravte. Ze 6ti lidí Vám možná odpoví 2 a to budou ty kterým je tak 55+, zbytek bude jen čumět. Dalším příběhem je nákup, myslím, v Globusu. Nakupoval jsem v pracovní den ráno nějaké občerstvení do práce a říkám paní za pultem „Dobrý den, mohl bych poprosit cca 10 ks čehosi s sebou do krabice?“ A ona mi to řekla: „Když jste tak hezky poprosil, tak není problém.“ Zprvu jsem to moc nepochopil, ale pak mi sdělila, že někteří neumí ani pozdravit, natož poprosit. Zvláštní!

No, abych tak pokračoval tak po Praze jsem se přesunul na jižní polokouli a to konkrétně do Sydney. Je jasné, že tady se asi nedá srovnávat, lidi zde žijí pokojně, protože se tu přece mají daleko, daleko lépe, mají spousty peněz a hezkou přírodu, oceán, tak musí být šťastní. Ano, dost možná je to jedna strana mince, ale tak jednoduchý život tam taky nemají! Nicméně když jdete třeba na pláž, jsou tam plavčíci, kteří dohlíží na surfaře a plavce, ovšem pozor, teď to přijde, dělají to zadarmo ve svém volném čase. Tohle by u nás nikdy nefungovalo, určitě ne v měřítku jako tam. To, že si tam lidí na ulicích pomáhají, zdraví se a usmívají k té zemi patří.

Nicméně zpět do Burákovic mě přivedla až otázka zdali koupit bydlení v Praze nebo se vrátit zpět na jih. Cena a rodinná situace nás zavedla zpět na jih, tedy téměř, nebydlíme přímo v ČB, ale jsou naším denním chlebem. Nikdy dřív mi nepřišlo, že by se tu dospělí lidi chovali jinak než kde jinde. Po tom co jsem zažil za těch cca 6 let mimo jsem si toho začal všímat. Burácký chování mezi lidmi je jedna věc, ale ono to přešlo i na silnice. O tom se dá dohledat spousty článků, jak kvalitní jsem řidiči, ale abych to shrnul:

• u nás se jezdí především na oranžovou, protože když svítí zelená, čeká se na zelenější, když padne oranžová (ta před červenou) tak to najednou jede, nejvíce to jde když už z oranžové přeskočilo na červenou
• v zásadě nikdy nikoho nepouštíme, protože když je někde kolona, tak těch dalších 10 sekund by nás zabilo a pokud už někoho pouštíme, tak jen tehdy když se nehodí nebo to jen znepřehlední dopravní situaci
• jezdíme sami jen v dieselových autech a čím jsou větší, tím je to lepší, protože jen tak můžeme převést co nejvíce kubíků vzduchu z místa A do místa B
• vjíždění do křižovatky když už se tam nevejdeme, aby nemohl jet už nikdo
• připojování pomocí připojovacího pruhu, tady asi nikdo nechápe, každý se vždy cpe do pruhu hned na začátku připojovacího pruhu, asi neví, že by měl dojet na konec, kde by to mělo vytvořit zip

Na obranu musím říct, že se tomuhle myšlení za volantem snažím vyhnout, ale přiznám se, že ono je to občas těžké. Totiž když máte na své 1 km dlouhé cestě 8. semafor na kterém Vám zase padá červená, těžko se zastavuje. Nicméně s tím souvisí trochu i to pouštění, protože jak je člověk znechucený dopravou a už chce z toho provozu vypadnout, tak má prostě klapky a sere na všechno. Místní vohnouti, kteří řeší dopravní infrastrukturu jednosměrkama, přidáváním semaforů a pruhů pro autobusy tomu nepomůžou už vůbec. Nedávno mě zaujal tento článek, který je sice pravdivý, ale mělo by se myslet i na věc druhou. Je sice fajn,že se všude dělají rekonstrukce, ale že už půl roku musím jezdit na Pekárenskou objížďkou z Rudolfovské, kde svítí zelená doleva asi tak 8 sekund a následně je při odbočení doprava další semafor, mi smysl moc nedává. 

Jako jo, cajk, ať udělají nové mosty, opraví silnice, ale musí se u toho trochu myslet a tu dopravu pustit někde jinde.